Jordan Frisbee & Tatiana Mollmann

West Coast Swing jsem do této chvíle nesledoval. Tušil jsem že to je docela populární taneční styl kdesi za velkou louží, ale kdo by se zajímal, když se to v Čechách netancuje. Nu a pak jsem narazil náhodou narazil na videa rutin amerických šampiónů držících titul už hezkou řádku let. Není se čemu divit. Takovou úroveň vnímání a interpretování muziky jsem ještě neviděl. Když se k tomu přidá excelentní provedení, spousta zajímavých nápadů a tanečních prvků a to vše bez toho aby tanec působil uměle či sterilně ... dohromady to dává dokonalý zážitek. Vybral jsem pár videí, jedno lepší než druhé, za shlédnutí určitě stojí všechny. Inspirace pro každého tanečníka, ať tančí cokoliv.

Rok 2009 - How To Save A Life (The Fray)



Rok 2008 - Viva la vida (coldplay)



Rok 2007 - Pump It (Black Eyed Peas)



Rok 2005

Salsa remixy

Salsa často čerpá inspiraci z jiných hudebních žánrů. Sem tam se vyskytne salsa remix nějaké známé skladby, pokud se povede, tak je většinou na parketech populární, protože lidi si rádi zatancují na známou (a většinou líbívou) melodii. U dvou jsem dneska našel jak originál, tak salsa verzi:

Weather Report - Birdland


Los Van Van - Tim Pop con Birdland
Nahrávka na albu zní lépe, ale ani live verze není špatná. Inpirace originálem je slyšet hlavně v začátku.


A pak tu máme druhej exemplář, Claudio Baglioni - Via:



A jeho salsa verzi, Al DeLory - Via:

Los Van Van v Praze

Velké salsa orchestry nejezdí do Čech příliš často, proto byl koncert skupiny Los Van Van takovým svátkem české salsa scény. V paláci Akropolis se sešla velká část pražské i mimopražské salsa-taneční komunity a člověk potkával známé tváře prakticky na každém kroku. Všichni natěšení a zvědaví na legendární kubánskou kapelu, která je jedním ze zakladatelů jednoho z hudebních žánru salsy: kubánské timby. O Los Van Van se před koncertem psalo poměrně dost, přeci jenom bez ohledu na reputaci kapely je velký problém nahnat lidi na koncert s cenou lístků mezi 600 – 800 Kč. Navíc v prostředí, kde jsou lidi zvyklí a spokojení s tancováním na reprodukovanou muziku. Ale povedlo se a lidi přišli! Nebylo úplně narváno, ale lidí bylo dost na solidní atmosféru.

A myslim že kdo přišel, tak svých peněz nelitoval. Los Van Van předvedli výbornou show naplněnou rytmem, energií, přátelskou atmosférou a hlavně špičkovou taneční muzikou. Celý orchestr jel jak namazaný stroj, přesný, precizní a dobře sehraný. Los Van Van jsou zastánci rčení, že více je vždy lépe a v Praze zahráli ve složení 12 hudebníků v čele s famózním bubeníkem a klávesákem. Člověk musí smeknout, protože synchronizovat takové množství lidí do jednoho šlapajícího proudu je otázkou let tvrdé dřiny. Ozvučení ale mohlo být lepší, některé nástroje zanikaly a zvuk občas působil zbytečně přebuzeně. Trochu dál od pódia byl zvuk lepší, ale pořád ne dokonalý. Hlavně klávesy by si zasloužily trochu více místa v popředí. Čtyři zpěváci pak kapele dávali svým uvolněným, energickým zpěvem lidskou tvář. Dohromady pak tvořili muziku, která člověka jednoduše nutí tančit.



Frontmani kapely využili nadšených prvních řad publika a sem tam z davu vytáhli na pódium pár tanečnic. Nahoru si (většinou) troufly jenom ženské, které skutečně tančit umějí, tak bylo (většinou) potěšení na ně koukat. Spolu s Los Van Van přicestoval i kubánský taneční pár, který se v průběhu večera několikrát ukázal na pódiu s trochou kubánské rumby, salsy ale i náznaky kubánského folklóru a afra.

Co se výběru skladeb týče, tak čerpali hlavně ze svého posledního alba Arrasando. Je to škoda, protože tím pádem nezahráli většinu svých největších hitů. Ale skladby z Arrasanda v živém podání vynikly mnohem lépe než při poslechu, tak si nelze stěžovat. Jednotlivé skladby byly často dlouhé, mezi 8 až 12 minutami, s jednou či dvěma dominantními hudebními frázemi. Fráze se od určité doby v každé skladbě neustále opakovaly s drobnými či většími improvizovanými změnami. Ideální pro to aby se člověk v hudbě doslova ztratil. Nohy i tělo si začne žít svým vlastním životem a samo se hejbe do rytmu. Jasný a dlouhou dobu neměnný rytmický motiv je výborným rámcem pro tancování a improvizace kapely dávají prostor pro drobné změny a volnou interpretaci, aniž by tanec ztratil náboj a dynamiku. Nevím, jak muzika působila na netanečníky, protože neznalému uchu mohla působit jednotvárně. Holt Los Van Van nehrajou muziku k poslechu, ale k tanci. A jak ukázali, hrajou ji neskutečně dobře!

Famozní rueda

Caribe v K4

17. února se v K4 sešla partička pánů v bílých oblecích. Nejednalo se o čísníky ... ty v tomhle studenstkém klubu stejně nevedou, ale o členy kapely Caribe. V našich luzích a hájích hrajou jako jedni z mála salsu. A nutno podotknout, že ji hrajou mimořádně dobře. Jejich středeční koncert bych označil za nejlepši, na kterém jsem dosud byl. Muzika šlapala, nástroje do sebe výborně rytmicky zapadaly, sóla byla dostatečně chytlavá. Prostě výborný zážitek a kvalitní alternativa k reprodukované muzice, která se jinak hraje v pražských salsa klubech. Škoda že bylo relativně málo místa na tancování, protože dav se po pár skladbách solidně rozhoupal a na parketu nebylo k hnutí. Ale což, muziku si člověk stejně lépe užije když jen tak kouká, pohupuje se a vydupává si svůj oblíbený nástroj. Mladé publikum vytvořilo výbornou atmosféru, lepši než si pamatuju na koncertu v Rinconu. Inu když člověk salsu neumí a není tak obtížen kombinatorickým problémem zakomponování tisíce a jedné otoček, tak je víc free.

Zkušení tanečníci koncert víceméně zazdili, což je podle mne škoda. Když už tu v Praze máme kvalitní salsa kapelu tak určitě neuškodí si ji jednou za čas jít poslechnout. Naživo je to něco úplně jiného než z repráků.

Los Van Van v Akropolisu

14.3.2010 v 19:30 vystoupí v Akropolisu Los Van Van. Je to tak trochu svátek, protože se jedna o legendu salsa muziky. Škoda že tam asi nebude místo k tancování. Na salsa portálu si o ní můžete trochu počíst.

http://www.salsaportal.cz/salsa/akce/los-van-van-poprve-v-praze.html

Nejni to levná záležitost, ale je jich jak psů, tak se není čemu divit. Jedno video z koncertu:

So You Think You Can Dance

Na mém blogu už jsem se o této americké soutěži jednou zmínil. Momentálně začíná šestá sezóna této taneční soutěže a tak je příležitost se zmínit znovu a trochu se poohlédnout za pátou sérií.

Opět bylo k vidění spousta zajímavých choreografií, některé dobře, některé mizerně zatančené. Pár jich však bylo naprosto vyjímečných a zaslouží si pár slov a odkaz na youtube :). Bohužel jsou ale klipy s touto show velmi rychle mazány z důvodů porušení autorských práv. Tak jediná možnost jak se na toto podívat je stáhnout si daný díl seriálu z internetu. Obvykle k pirátství nevybízím, ale tady zcela chybí jakákoliv možnost si to opatřit legálně. Tak si zadejte do svého oblíbeného torrent vyhledávače:

so you think you can dance S05E23
so you think you can dance best 15 performances
so you think you can dance S05E06

a za hodinku dvě to máte doma.

Výborné jsou hlavně dvě choreografie moderny. První o závislosti, kde chlapík ztvárňuje závislost, drogu a ženská závislačku, která se snaží ze závislosti odpoutat. Bylo zajímavé pak číst ty stovky komentářů na youtube, všechny stejné, dojemné ... škoda že to bylo během několika dní odstraněno.

Druhá choreografie je o rakovině prsu, o boji a vyrovnání se s nemocí.

Mezi další určitě patří výborně disco, i pár hip hop rutin, jedno dobré passo doble. Prostě každý si vybere :).

Poslední díl se navíc konal ve speciálně upraveném divadle Codac theatre. 3500 lidí, úžasná atmosféra a naprosto famózní osvětlení celé scény. Ve skladbě calle ocho byly reflektory svázány s muzikou, reagujou na rytmus, barevně podbarvujou ... fantasie. Nikdy jsem nepremejšlel o světlech jako o podstatné součásti hudební show, ale očividně to dělá zázraky. Nebylo by fajn, kdyby součástí větších kapel byl i chlapík hrající "světla"? Tedy někdo kdo by rychle a s ohledem na muziku ovládal pohyb, intezitu a jiné parametry reflektorů. Ale je pravda že takovýchto scén s takto
bohatým osvětlením na světě asi moc neni.