Tuto středu nás v Tropíku u dveří čekalo malé nepříjemné překvapení ... místo tradiční salsotéky se konal koncert jakési blíže nedefinované kapely. Inu většina lidí nelenila a provedla operativní přesun do Rosy. Bohužel klubík La Rosa Negra má zhruba třetinovou plochu parketu a šestinu ostatní plochy (stoly, bar, atd). Vzhledem k tomu, že ve středu tam je už tak klub naplněn Mandyho pokročilými studentíky, kteří zůstávají po lekci ruedy na tanec dva, tak to nemohlo dopadnou dobře :).
Parket se zaplnil, pak přeplnil, lidi neměli kam nejprve sednout, kam ani kam dát kabáty a nakonec skoro ani kam se postavit :). Dalo by se říci klasický kompresní problém nastávající v rose každý pátek a občas sobotu.
Tanec na takovém parketu stoji za houby. Většinu času trávíte sledováním okolních párů a úhybnými manévry. Partnerka dělá většinou to samé, takže tam pak naprosto chybí onen pocit "že tančíte spolu". Každý kouká jinam ... aneb více očí pokryje více prostoru ... jen ne na sebe. Proč se koukat na partnera, když nebezpečí číhá zcela jinde.
Většině konfliktu se zkušený tanečník vyhne, do něčeho nadšeně vběhne sám, do jiného loktu zase čas od času vyšle ne až tak nadšenou partnerku :). Vzhledem k tomu, že chlap je v kubáně více stacionární a partnerka se točí okolo něj, tak partnerka tvoří výborný cíl loktů a nastavených nohou okolních párů. Bohužel průměrná křehká žena vydrží jenom omezený počet ran nebo jeden kopanec do kotníku. Ty dobře stavěné vydrží více :).
Člověku, kterému záleží na zdraví své partnerky, pak nezbývá než šlapat základ a užívat si muziky, nebo si jít sednout, nebo ještě lépe jít domu :).
Žádné komentáře:
Okomentovat