Horuce Tatry vol 6

Již šestý ročník Horúcích Tater, a zase se mu nedá nic moc vytknout. Výborní instruktoři, čtyř hvězdičkovej hotel, spousta výborných tanečníků, spousta inspirace a hlavně luxusní wellnes centrum. Není nad to se po celodenním poskakování po parketě naložit do sauny. Přikládám videa z workshopů. Nejsou bohužel všechny, ale workshopy hlavních hvězd (Roly Maden a Doris Martinez) mám všechny až na jeden.

Doris vede pravidelné kurzy tady v Praze. Je to výborná tanečnice (neznám lepší tanečnici afro-kubánského stylu) a dle referencí i lektorka, tak mrkněte na její web http://www.dorismartinez.cz. Roly prý učí někde v Miláně, tak chlapy musí taky k Doris :).

Fotky z akce najdete na adrese http://horucetatry.norika.sk/sk/photogallery. Moje videa pak níže. Vystoupení jsem netočil. Hlavně z důvodu otravných kameramanů, kteří nesmyslně pobíhali po parketě okolo tanečníků a překáželi. Kamera by neměla mít přednost před publikem. Díky bohu v sobotu už je někdo usměrnil, ale to jsem kameru nechal na pokoji. Pár videí už se ale válí na netu. Třeba zde.

Roli and Doris third salsa workshop



Roli and Doris seccond salsa workshop



Roli and Doris first salsa workshop



Roli salsa timba man styling workshop



Doris woman styling workshop



Hamidin regeton workshop



Roli and Doris son workshop



Miguel and Mayana salsa styling workshop

La Cubanita

V návaznosti na předchozí reportáž jsem si vzpoměl že jsem na svém blogu opoměl zmínit nový klub La Cubanita. Už není úplně nový, otevřel někdy v druhé půlce dubna 2011. Nechtělo se mi o něm psát, protože poslední nově otevřený klub vydržel asi půl roku a pak zavřel. Cubanita si ale našla své stálé hosty a vypadá že se jí daří. Polohu a informace o něm najdete v mapce v pravé části blogu nebo na www http://www.lacubanita-club.com/.

Klubík to je příjemný, moderně zařízený. Na jejich webu moc fotek nenajdete, ale na facebooku jich je poměrně dost.

Ceny jsou srovnatelné s Rinconem, ale často mají nějaké akce na vybrané druhy pitiva. Taneční parket je o fous větší. Hlavní část je čtvercová, z ní se pak táhne cca 3m široký pruh podél baru. Není to zrovna šťastné, protože pokud u baru stojí víc lidí, blokují část parketu. Místa na sezení je o poznání více, klub je nekuřácký (nebo alespoň část s parketem). Ke klubu lze mít snad jedinou výhradu a tou je mizerná klimatizace. Je dobré že jí mají, ale v teplých letních dnech nějako nestíhá a už jsem odtud odešel dvakrát skrz naskrz mokrý. Ale to je neduh i ostatních klubů v Praze. I když v Rinconu to obvykle není tak hrozné (naprosto subjektivní) a v Palance to záleží na tom zda se uráčí zapnout naplno klimatizaci. Jam café je v létě vyhlášená sauna.

Proč ho srovnávám zrovna s Rinconem? Protože vybavením, atmosférou a velikostí jsou si kluby podobné. Zatímco ale Rincon je pouze kubánský klub a podle toho hrajou hlavně mainstream salsu, salsaton a timbu, Cubanita timbu prakticky nehraje a na místo toho je trochu vstřícnější k tanečníkům linei a hrajě salsu měkčí. Tuším že ve čtvrtek tam hraje Marian i mambo a jinou linea friendly salsu :).

Některé skupinky tančící kubánu dali Rinconu košem a chodí exclusivně jenom do Cubanity. O víkendu se není čemu divit, protože zatímco Rincon chce v pátek i sobotu vstupné 100 Kč, Cubanita má vstup zdarma. Cubanita se také snaží trochu víc pracovat s různýma mini akcema (lekce salsy zdarma v neděli večer) a slevama na pití. Je dobré sledovat jejich program na webu.

Co se mě týče tak já stále dávám přednost Rinconu, protože hrajou víc timby a lépe se mi dam dýchá. Když si chce ale člověk zatančit, vybírá si klub stejně podle lidí co tam chodí. Tak snad se lidi nějak dobře rozdělí a kluby přežijou oba :).

Akce Caribiana v Palance

Venku prší už druhej den, což je sice depresivní, ale aspoň mám čas na psaní :).

Včera jsem byl po delší době na salsa akci v klubu Palanca. Název nevím, ale večer se držel klasické šablony tanec, pár vystoupení, tanec. Jak už to v Praze poslední dobou bývá, vystoupení jsou buď špatně odtančená, nebo nudná nebo pro jistotu obojí. I když pár kousků v podání Caribiany velmi příjemně potěšilo. Je dobré že vzniklo nové nadějné taneční uskupení. Nosotros je ve stádiu klinické smrti a Tradicion pořádá nějakou akci tak jednou ročně.

Co nezklamalo byl klub Palanca a naservíroval své klasické přednosti v celé své kráse. Diskotékové osvětlení, které u epileptiků vyvolává záchvaty. Přebuzené repráky, které z tance v určitých oblastech parketu dělají bolestivý zážitek. Amatérská, zmateně působící a občas nepřátelsky působící obsluha na baru, která navíc nalejvá nekvalitní nápoje z krabic či postmixu za ceny, za které jinde dostanete lahvičkový džus. Škoda že ten potenciál "největšího latino klubu ve střední evropě" je utápěn v amaterismu majitelů. Za rok po rekonstrukci se tam prakticky nic nezměnilo. I na jejich titulní internetové stránce na vás vykoukne hláška "An Error occured". Jo jo, pár šroubů jim v tom klubu vrže. A není to jenom výtah.

I muzika se nějak netrefila do mého vkusu. Salsa spíše pro tanečníky linei prokládaná bachatou a disco regetonem nebo přímo nějakým housem (či co to bylo). Na salsa akci nemá poslední zmíněné co dělat ... ale byla sobota a prý to DJs to dostal nařízeno od majitelů aby byl uspokojen i diskotékový dav.

Pak se diví, že salsisti tyto akce raději ignorují. Zaplatit 150 Kč za to že většinu času člověk buď kouká na vystoupení nebo čeká až mu zahrajou něco rozumného je flustrující.

Ale těch pár tanečků bylo fajn :).

Mambo 5 star festival - mini reportáž a videa z vystoupení

O velikonočním víkendu se v Praze konal Mambo 5 star festival (první ročník). Byl jsem jenom na páteční a sobotní párty a rozhodně jsem nelitoval. Atmosféra dobrá, spousta výborných tanečnic, pár dobrých show. Lidí bylo spíš míň (ale ne málo), ale řekl byc že sázka na velikonoce se nevyplatila a lidi jeli raději za rodinama nebo chytat bronz mimo Prahu.

Dorazilo překvapivě málo chlapů a spousta ženských pak postávala vedle parketu čekajíce až je někdo vyzve. Inu některé věci se organizovat nedaj.

Na workshopech jsem nebyl, ale alespoň jsem nahodil videa ze show.

Honza and Ina


Gaby and Estefy


Dvir and Dori


Beata and Gabriel


Show by Vlado and Daniela


Show by Sylvia Čáderová and Jones Santana

Koncert Carisma musica latina v klubu Palanca

Minulou sobotu hrála Carisma v klubu Palanka. Účast byla solidní, lidi tancovali, atmosféra byla výborná a hlavně kapela hrála výborně a muzika šlapala! Snad poprvé jsem slyšel známé a oblíbené bachata hity tak dobře zahrané na živo. Takže palec nahoru pro Carismu, jen tak dál.

Shows z 2nd Cuban-Brasilian Latinodance festival v Trenčíně

Clave Negra - show by Alberto Valdes and Eloy Leyva


Clave Negra - show by Alberto Valdes, Eloy Leyva and Tomasito Santamaria


Show by Iko (Richard Križan) and Marta Šujaková


Palo Duro - Show by William Valdes, Enmanuel Figuera, Alberto Calderon junior


Clave Negra, Palo Duro - rumba improvisation

Workshopy z 2nd Cuban-Brasilian Latinodance festival v Trenčíně

Nestíhááááám ... takže zatím tu najdete jenom videa z workshopů. Text snad o víkendu.

Tomasito Santamaria and Markéta salsa workshop


Afro workshop by Alberto and William Valdes


Regueton workshop by Enmanuel Figuera


Bachata workshop by Enmanuel Figuera


Salsa styling and movement workshop by Alberto Valdes


Salsa / Timba workshop by Eloy Leyva


Zouk workshop by Ludek and Pavla Luzni

Pre-Valentines Saturday Day & Night

12. února se v Palance konal den worshopů s třemi instruktory. Hlavní hvězdou byl Alberto Valdes (salsa cubana, afro, rumba) a Carlos a Fernanda (zouk). Výuku doplnil Jamba s Lili (kizomba). Worshopy byly v dobře schovaném zadním sále klubu Palanca, dobře klimatizovaném a ozvučeném. Lidí bylo dost, ale ne přiliš moc, takže bylo většinou dobře vidět a byla spousta místa. Zde je video debriefing:








Večer pak následovala výborná párty. Muziku zajišťoval Marian, který je známým milovníkem mamba ale zde hrál překvapivě velmi dobrou kubánu. Inu všichni maj své skryté kvality :). Vystoupili postupně všichni instruktoři a vystoupení doplnila tři čísla od nadšenecko-amatérské taneční skupiny Nosotros. Většina vystoupení se tančila kvůli kluzkému parketu na boso. Inu Palanca od dob svého otevření stále není schopná zapracovat na svých největších problémech (kluzký parket, pomalá šatna, pomalý bar).

Alberto Valdes solo


Carlos da Silva and Fernanda


Nosotros - casino rueda


Nosotros - YMCA/Santunga


Nosotros - chacha (girls only)


Velice vydařená akce, snad se bude někdy opakovat.

Znovuotevření klubu Palanca

Včera po půlroční rekonstrukci s velkou slávou znovu otevřel klub Palanca. Akce byla hlášena s velkým předstihem a celá salsa komunita se těšila na návrat svého největšího klubu. Davy se tedy na zahajovací párty očekávaly, ale nikdo asi nečekal takové davové šílenství. Podle fotek níže si můžete udělat představu, lidi postupně naplnili celej klub, tančilo se kde se dalo, k baru se stály dlouhé fronty a vystoupení jsem neviděl ze zadních řad ani já 195 cm vysoký.

Velké problémy na začátku přinesl nový vynález, povinná šatna. Nic proti šatně jako takové, ale rychlost odbavování lidí způsobila, že se fronta natáhla až k výtahu. Člověk se hned cítil jako u vchodu do VIP klubu :) a čekal až ho milostivě pustí dovnitř. Lidem časem (po 30 minutach) došla trpělivost a do klubu se nahrnuli i s kabáty. No snad to bude příště lepší.



Rekonstrukce klubu se určitě povedla. Parkety jsou nyní položené všude, takže tančit se dá dobře i mimo parket. Vše je stylyzováno do moderního "dřevěného" stylu, osvětlení je decentní, neoslňuje, ale zároveň je na tanečníky dobře vidět (teda alespoň na jedné polovině parketu). Zároveň ale klub působí trochu sterilním dojmem. Trochu připomína letištní halu, nebo chudou Ikea prodejnu :). Ale to snad časem doladí, vše bylo cítit novotou, tak zřejmě finishovali na poslední chvíli. Rincon byl ve svých začátcích taky poměrně chudě vyzdoben. Pak pověsili tu vlajku, tu nějaké roští, projektor na stěnu pověsili, halogenové lampičky přidali aby bílá bílá byla. Tak snad i Palanca dostane trochu domáčtější feeling.

Bohužel se nezvětšil bar, ani nezvýšil počet barmanů. Takže fronty na pití byly dlouhé a únavné. Škoda, klub tak přichází na velkých akcích o peníze. Velký palec nahoru za kompletní rekonstrukci toalet!

Na akci jsem fotil, slideshow s odkazem na galerii naleznete níže. Rozmazané fotky jsou uměleckým zámerem :).

Horúce Tatry IV

Včera jsem se vrátil ze salsa festivalu pořádaného Norikou v srdci Nízkých Tater poeticky nazvaného Horúce Tatry. Název byl dozajista ironický, protože nás přivítaly teploty pod bodem mrazu :). Na tento festival jsem jel z části kvůli touze vypadnout na pár dní z Prahy a okusit turistiku po hřebenech Nízkých Tater. Druhým tahákem pak byl Alberto Valdes a třetím pak touha poznat slovenskou taneční scénu. A ani jedno nezklamalo! Slunce hřálo a čtvrteční celodenní vejlet se vydařil, Alberto měl 4-5 výborných kurzů, ze kterých jsem si snad i něco odnesl, hlavně velkou dávku inspirace. A slovenská taneční scéna je fantastická! Spousta výborných, hezkých :-) a většinou k tanci svolných tanečnic. Co víc si přát?

Velkým plusem bylo místo konání akce. Jsem odkojenej na akcích typu Macháč či Škrdlovice a Hotel Grand byl pro mne teda až nezvyklým luxusem. Jednalo se o 4 hvězdičkový hotel, který byl z letního spánku probuzen speciálně pro tuto akci. Za 30 Eur na osobu a den bylo v ceně i welness centrum (sauna, bazén), perfektní snídaňové bufety. Štěstí že po dobu trvání akce byl platný speciální nápojový cenník, takže ceny pitiva na párty byly na úrovni pražských. Snad jen pivo bylo nekřesťansky drahé :).

Festival byl hodně zaměřen na kubánskou salsu, ale na své si přišly i tanečníci Portorikánské salsy (Linea on 1), kizomby (na slovensku velmi populární), regetonu atd. Kromě již zmíněného Alberta zazářila i Doris Martinez, která mu byla výbornou partnerkou, ale učila i sama. Pak zaujal chlapík co přijel učit regeton a vyklubal se z něj jen tak mimochodem famózní tanečník LA salsy. Festival byl určen pro tanečníky všech úrovní, celá polovina kurzů byla určena úplným začátečníkům nebo mírně pokročilým. Je to příjemnej rozdíl oproti klasickým festivalům, kde se začátečníkům věnuje spíše méně než více pozornosti.

Na sobotní párty vystoupila živá kapela Lazaro & Los del Cayman. Nehrály vůbec špatně. Většinou klasické odrhovačky v rytmu salsy a chachy/sonu. Ale příjemně překvapili i trochou bachaty. Jejich salsa skladby ale byly často zbytečně dlouhé a buď byly rychlé od začátku do konce, nebo začínaly v normálním rytmu a končily ve zběsilém. Navíc některé natahovali do úmorna. Toto je neduh i kapel v ČR ... pak se diví, že lidi málo tancujou.

Celkově mám z festivalu velmi dobrý pocit. Organizace byla výborná, nic nevázlo, na nic se nečekalo, kurzy odsejpaly, muzika hrála dlouho do rána, hotel byl luxusní, sauna vyhřátá na 95°, co víc si přát.

Los Van Van v Praze

Velké salsa orchestry nejezdí do Čech příliš často, proto byl koncert skupiny Los Van Van takovým svátkem české salsa scény. V paláci Akropolis se sešla velká část pražské i mimopražské salsa-taneční komunity a člověk potkával známé tváře prakticky na každém kroku. Všichni natěšení a zvědaví na legendární kubánskou kapelu, která je jedním ze zakladatelů jednoho z hudebních žánru salsy: kubánské timby. O Los Van Van se před koncertem psalo poměrně dost, přeci jenom bez ohledu na reputaci kapely je velký problém nahnat lidi na koncert s cenou lístků mezi 600 – 800 Kč. Navíc v prostředí, kde jsou lidi zvyklí a spokojení s tancováním na reprodukovanou muziku. Ale povedlo se a lidi přišli! Nebylo úplně narváno, ale lidí bylo dost na solidní atmosféru.

A myslim že kdo přišel, tak svých peněz nelitoval. Los Van Van předvedli výbornou show naplněnou rytmem, energií, přátelskou atmosférou a hlavně špičkovou taneční muzikou. Celý orchestr jel jak namazaný stroj, přesný, precizní a dobře sehraný. Los Van Van jsou zastánci rčení, že více je vždy lépe a v Praze zahráli ve složení 12 hudebníků v čele s famózním bubeníkem a klávesákem. Člověk musí smeknout, protože synchronizovat takové množství lidí do jednoho šlapajícího proudu je otázkou let tvrdé dřiny. Ozvučení ale mohlo být lepší, některé nástroje zanikaly a zvuk občas působil zbytečně přebuzeně. Trochu dál od pódia byl zvuk lepší, ale pořád ne dokonalý. Hlavně klávesy by si zasloužily trochu více místa v popředí. Čtyři zpěváci pak kapele dávali svým uvolněným, energickým zpěvem lidskou tvář. Dohromady pak tvořili muziku, která člověka jednoduše nutí tančit.



Frontmani kapely využili nadšených prvních řad publika a sem tam z davu vytáhli na pódium pár tanečnic. Nahoru si (většinou) troufly jenom ženské, které skutečně tančit umějí, tak bylo (většinou) potěšení na ně koukat. Spolu s Los Van Van přicestoval i kubánský taneční pár, který se v průběhu večera několikrát ukázal na pódiu s trochou kubánské rumby, salsy ale i náznaky kubánského folklóru a afra.

Co se výběru skladeb týče, tak čerpali hlavně ze svého posledního alba Arrasando. Je to škoda, protože tím pádem nezahráli většinu svých největších hitů. Ale skladby z Arrasanda v živém podání vynikly mnohem lépe než při poslechu, tak si nelze stěžovat. Jednotlivé skladby byly často dlouhé, mezi 8 až 12 minutami, s jednou či dvěma dominantními hudebními frázemi. Fráze se od určité doby v každé skladbě neustále opakovaly s drobnými či většími improvizovanými změnami. Ideální pro to aby se člověk v hudbě doslova ztratil. Nohy i tělo si začne žít svým vlastním životem a samo se hejbe do rytmu. Jasný a dlouhou dobu neměnný rytmický motiv je výborným rámcem pro tancování a improvizace kapely dávají prostor pro drobné změny a volnou interpretaci, aniž by tanec ztratil náboj a dynamiku. Nevím, jak muzika působila na netanečníky, protože neznalému uchu mohla působit jednotvárně. Holt Los Van Van nehrajou muziku k poslechu, ale k tanci. A jak ukázali, hrajou ji neskutečně dobře!

Caribe v K4

17. února se v K4 sešla partička pánů v bílých oblecích. Nejednalo se o čísníky ... ty v tomhle studenstkém klubu stejně nevedou, ale o členy kapely Caribe. V našich luzích a hájích hrajou jako jedni z mála salsu. A nutno podotknout, že ji hrajou mimořádně dobře. Jejich středeční koncert bych označil za nejlepši, na kterém jsem dosud byl. Muzika šlapala, nástroje do sebe výborně rytmicky zapadaly, sóla byla dostatečně chytlavá. Prostě výborný zážitek a kvalitní alternativa k reprodukované muzice, která se jinak hraje v pražských salsa klubech. Škoda že bylo relativně málo místa na tancování, protože dav se po pár skladbách solidně rozhoupal a na parketu nebylo k hnutí. Ale což, muziku si člověk stejně lépe užije když jen tak kouká, pohupuje se a vydupává si svůj oblíbený nástroj. Mladé publikum vytvořilo výbornou atmosféru, lepši než si pamatuju na koncertu v Rinconu. Inu když člověk salsu neumí a není tak obtížen kombinatorickým problémem zakomponování tisíce a jedné otoček, tak je víc free.

Zkušení tanečníci koncert víceméně zazdili, což je podle mne škoda. Když už tu v Praze máme kvalitní salsa kapelu tak určitě neuškodí si ji jednou za čas jít poslechnout. Naživo je to něco úplně jiného než z repráků.

Dokument o salse - Salsové desatero

Martin Pochman je nejen výborný tanečník, jeden z veteránů pražské salsa scény, ale také filmový nadšenec. Pár let mluvil o tom, že píše, tvoří, točí a stříhá dokument o salse ... a kupodivu filmík je na světě. A není vůbec špatný :). Spousta humoru, trochu tance, více humoru a spooousta známých lidí :). Toho tancování tam mohlo být asi trochu víc, alespoň jedna solidní ukázka tance (někde na konci) a ne jenom pár záběrů na parket, ale je tam zase hezky zachycená atmosféra salsa klubu. Filmík má překvapivě dobrý střih ... zvláště taneční část se střihy na kecající lidi se mi moc líbí. A hlavně špičkový moderátor :).

No zkoukněte sami:

http://www.jdudohollywoodu.com/video/EXPA.wmv (135 MB)

Martin bohužel nechce video strčit na Youtube.

Salsa festival - Praha 2009 - workshopy

Pokračování předchozího článku ...

Organizátoři opět nějako opomenuli přizvat instruktory Kubánské salsy. Nejsem zrovna fanoušek tančení na čáře (bůh ví že jsem se pokoušel, ale nějako mi to pořád nějak zatáčí). Jediným východiskem bylo tedy bojkotovat párovou salsu, což se mi nakonec plus mínus úspěšně podařilo.

První lekce bylo afro v podání Alexistyle. Výborná lekce, dobře vysvětlená, pohybově i rytmicky náročná. Zase jsem narazil na problém, že nedokážu oddělit nohy od zbytku těla. Nu což, bylo to hezké opakování Leonových kurzů, včetně připomenutí, že vysocí běloši-programátoři by asi afro tančit neměli :).

Pak byl body movement s tím samým instruktorem. Opět výborný workshop, Alexis dobře vytipovával slabiny většiny lidí v sále a vysvětloval některé části podrobněji. Moc pěkně vysvětlil tzv. vlnu těla rozfázovanou do nejmenších detailů, jak to cvičit, na co si dávat pozor. Bylo hezké vidět, že i složitě vypadající věci jsou dobře rozdělit, dělat pomalu, postupně zrychlovat atd atd.

Pak mne okolnosti donutily jít na lekci párové on2 salsy. Tu jsem nějako přetrpěl, otočka se mi nelíbila ... ale jedna část jde použít v kubáně :). Tak aspoň tak.

Po obědě byla bachata s Faridem ... nejlepší workshop na festivalu. Farid je malý energický francouz / ital / španěl (bůh ví), který dokázal nejen dobře vysvětlit mírně obtížnou kombinaci, ale dokázal to proložit tunou vtípků a poznámkami o chemii tance bachata (v klasicky italském stylu). Nadšení bylo nakažlivé, měl jsem to štěstí na okouzlující partnerku, která byla se ráda účastnila té komedie s dlouhými upřenými pohledy. Prostě pohoda, tanec a nálada sdílená s krásnou ženou a navíc jsem se pár věcí naučil. Co víc si přát.

Pak následovaly dvě lekce s Magnou Gopal. První na téma "spin technique", tedy technika točení (pro dámy i pány :-), druhá pak nesla matoucí označení muzikalita. První lekce byla výborná, popisovala jak a kde držet váhu, jak kontrolovat točení, jak zastavit. Vysvětlovala to postupně, začala na 90° otočkách a skončila na 2x360. No pro kubánskou salsu prakticky nepoužitelné (žena se nikdy netočí na místě), ale bylo to zajímavé. Na muzikalitu jsem chvíli koukal, doufal jsem že by mohla mluvit o struktuře hudby jako takové, ale po chvíli jsem pochopil, že to bude jenom o sólo krocích - stylingu. Tak jsem se šel před párty raději vyspat.

V neděli jsem začal bachatou ... ze které jsem pak utekl, protože se ukázalo, že je pro začátečníky. Jedinou možností bylo jít na styling pro muže, kde se do nás snažil natlouct asi 30 vteřinovou kombinaci pro sólové tancování. Není to zrovna můj šálek kávy, ale byla to sranda, některé věci byly zajímavé, některé by šli použít i jinak, takže nakonec jsem odcházel spokojenej (a slušně spocenej :-).

Posledním workshopem, který jsem navštívil, byl Latin Jazz s Lukaszem a Bassion (Latin Groove z Polska). Latin jazz to nakonec nebyl ... spíše contemporary (moderna). Dělala se 30 vteřinová choreografie na na líbivou skladbu Hometown glory od Adele. Spoustu zajímavých pohybů těla, které byly zcela mimo mé schopnosti ... i schopnosti většiny přítomných :). Ale moc pěkně se na ně koukalo a vydržel jsem na ně civět celou hodinu ... precizní práce svalů, zajímavá choregrafie sedící do muziky. Jenom jediné co to mělo společné s latin jazzem byl chcacha krok v úvodu :). Choreografii mi Luke povolil dát na web, tak tady je:



Další workshopy jsem vynechal a šel raději na Milanovu narozeninovou párty.

Salsa festival - Praha 2009

Tak tento ročník pražského salsa festivalu je za mnou. Na to že jsem původně nechtěl jít to bylo velmi velmi příjemné, několik fantastických workskopů, jedna průměrná a jedna výborná párty, pár nových známých a hlavně trocha nové inspirace. A snad my i v té hlavě něco zůstane.

Moji motivací pro navštívení festivalu byla moje výhra v salsa soutěži kdysi na jaře. Strašná haluz, spíše taková ruská ruleta, ale kdo by si stezoval kdyz hlavni cenou byl fullpas. A když už ho člověk má, tak by bylo hloupé ho nechat propadnout.

Páteční párty byla přesunuta do klubu Sasazu v holešovické tržnici. Krásný moderní a luxusní klub s velmi luxusními cenami pitiva. Velký parket, fantastické osvětlení, ale bohužel mizerné ozvučení. Někdo ponechal zřejmě nastavení ekvalizéru z techna či co se to tam běžně pouští. Jediné co bylo pořádně slyšet byla basa, která bohužel s sebou vzala většinu složek salsa rytmů, podle kterých jsem zvyklej šlapat. Podle basy mi to nějak nešlo (ja vím, je to díra ve vzdělání), tak jsem poprvé za dloouhou dobu zažil, že jsem vůbec neslyšel rytmus. Je to hnusnej pocit. Ale společnost byla příjemná, tak jsem vydržel do rozumné ranní hodiny :).

Sobota byla mnohem lepší. Ale chce se mi spát, tak to dopíšu jindy ... zatím jenom dvě vystupení ze sobotní párty:

Alexistyle



Latin groove